|
|
Tvorba báze znalostí pro diagnostikování nemoci
Macháček, Daniel ; Steinerová, Kateřina (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby báze znalostí. Popisuje základy expertních systémů, jejich funkci a možné využití v dnešním světě. Výsledkem práce je báze aplikovaná ve webovém rozhraní NPS se schopností diagnostikovat nemoci v oboru hematoonkologie, což dokládá reálné využití expertního systému v praxi. Báze znalostí byla vytvořena ve spolupráci s experty v daném odvětví lékařství a obsahuje skutečná data.
|
|
|
Single-cell RNA sequencing in leukemia
Brodská, Johana ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Obr, Adam (oponent)
Leukémie je nádorové onemocnění krvetvorby postihující celý organismus. V současné době je již dostupných mnoho variant léčby na všechny typy této nemoci, avšak stále není možné pacienta vždy plně uzdravit. Metoda single-cell RNA sekvenování poskytuje nový vhled do heterogenity nádorových i nenádorových buněk v prostředí leukémií. Tato práce si klade za cíl krátce představit tuto metodu a její historii a vyzdvihnout dosavadní poznatky o leukémiích získané její pomocí. Klíčová slova leukémie (AML, CML, ALL, CLL), sekvenování, scRNA-seq, buňky, transkriptom, léčba
|
|
|
Optimalizace CAR T lymfocytů pro imunoterapii hematologických malignit
Mucha, Martin ; Otáhal, Pavel (vedoucí práce) ; Zadražil, Zdeněk (oponent)
Imunoterapie založená na T lymfocytech exprimujících chimerické antigenní receptory (CAR) se ukázala být velice úspěšnou v léčbě akutní lymfoblastické leukémie (ALL), což vedlo ke snaze vyvinout imunoterapeutické postupy založené na CAR T lymfocytech i pro další hematologické malignity. V současné době je snaha vylepšit modifikace T lymfocytů tak, aby léčba pacientů byla efektivnější. Pokaždé je pak třeba tuto modifikaci empiricky ověřit v pokusech in vitro. Rozhodli jsme se studovat efekt cytokinu IL-21 na protinádorovou funkci CD19 specifických CAR T lymfocytů pomocí in vitro testů. Do T buněk byl vnesen konstrukt, který koexprimoval IL-21 pod kontrolou inducibilního NFAT promotoru společně s CAR proti CD19. V sérii experimentů byly porovnávány vlastnosti těchto buněk po kokultivaci s nádorovými B buněčnými liniemi a buňkami CLL získané od pacientů. Z výsledků vyplývá, že CAR T buňky, které exprimují IL-21, lépe proliferují a lépe se aktivují, a to i po opakované stimulaci leukemickými buňkami. Kromě CARů specifických proti molekule CD19 jsme se zabývali i CARy specifickýmiproti molekule CLL1, která je v literatuře popisována jako jeden ze slibných targetů pro léčbu AML. Připravili jsme CAR T buňky proti CLL1 produkující IL-21. Pro tento účel bylo třeba připravit plazmid, který kromě sekvence pro...
|
|
|
Tvorba báze znalostí pro diagnostikování nemoci
Macháček, Daniel ; Steinerová, Kateřina (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby báze znalostí. Popisuje základy expertních systémů, jejich funkci a možné využití v dnešním světě. Výsledkem práce je báze aplikovaná ve webovém rozhraní NPS se schopností diagnostikovat nemoci v oboru hematoonkologie, což dokládá reálné využití expertního systému v praxi. Báze znalostí byla vytvořena ve spolupráci s experty v daném odvětví lékařství a obsahuje skutečná data.
|
|
|
Chromosomové aberace u akutních leukémií dětského věku.
Sládková, Lucie ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šárová, Iveta (oponent)
Leukémie jsou nejčastějším nádorovým onemocněním, které se v dětském věku vyskytuje. Většina případů tvoří leukémie akutní, z nichž nejčastější je akutní lymfoblastická leukémie (ALL), druhou nejčastější formou je akutní myeloidní leukémie (AML). Jedním ze základních vyšetření při stanovení diagnózy je analýza karyotypu leukemických buněk, při které hledáme rekurentní chromosomové aberace. Tyto změny ve struktuře či počtu chromosomů lze nalézt až u 90 % nemocných a u většiny z nich je znám i jejich prognostický význam. U ALL jsou za prognosticky nejvýznamnější cytogenetické změny považovány nálezy tzv. vysoké hyperdiploidie (>50 chromosomů) a translokace t(12;21)(p13;q22), které jsou spojené s dobrou prognózou, a dále translokace zahrnující gen KMT2A v oblasti 11q23 spojené se špatnou prognózou. U AML se k nejčastějším aberacím řadí t(8;21)(q22;q22), t(15;17)(q24;q21) a inv(16)(p13;q22), které jsou považovány za ukazatel dobré prognózy. Významným prognosticky nepříznivým nálezem u AML jsou rovněž přestavby genu KMT2A, z nichž k nejčastějším patří translokace t(9;11)(q23;p13.1). V dnešní době existuje mnoho možností, jak chromosomové aberace v leukemických buňkách detekovat. Z klasických cytogenetických metod se nejčastěji používá G-pruhování, které má nespornou výhodu v tom, že umožňuje zároveň...
|
|
|
Proměny konceptu gramotnosti
Lišková, Martina ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
Práce je v nována prom konceptu gramotnosti. P edstavuje p t nejd ležit jších koncep ních rámc . Jedná se o míru negramotnosti, funk ní gramotnost, koncept Paula Freira, New literacy studies a rámec informa ní gramotnosti. Gramotnost že být definována jako schopnost tení a psaní, jako sada základních dovedností nebo jako kompetence. Díky vlivu OECD je dominantním koncep ním rámcem funk ní gramotnost, která je pojatá jako kontinuum a je zam ená p evážn na ekonomické výstupy. Vliv OECD posílila zejména mezinárodní m ení IALS, ALL, PIAAC, PISA a LAMP. Vlivná jsou též m ení TIMSS a PIRLS organizace IEA. Práce shrnuje nejd ležit jší kritické p ipomínky k metodologii i interpretaci výzkum OECD. P ibližuje trendy v aktivitách OECD, UNESCO a Evropské unie. Na základ sociokulturního p ístupu navrhuje n kolik doporu ení, jak by ke gramotnosti a jejímu m ení mohly p istupovat státy a organizace. Práce vychází z materiál organizací UNESCO, OECD, IEA, WB, dále z dokument Evropské unie a z prací zahrani ních i domácích výzkumník .
|
host ::
RSS.